Nikdy jsem neměla plány, že bych malovala. Neuměla jsem malovat. Neměla jsem tu potřebu.
Až jednou ve mě byla taková "exploze" nebo jak to nazvat... A tak jsem popadla štětce, co jsem měla doma, vodovky a voskovky a cítila jsem, že se fakt nutně potřebuju vyjádřit!
Tímto to začalo. Přišlo mi, jako by se odšpuntovala nějaká zátka. Doslova. A to byl rok 2019.
Bylo mi jedno, jak to vypadá. Hlavní byl ten pocit neskutečné volnosti, svobody, jako když pták vyletí z klece! A ten jsem si užívala!
Můj prostor:-)
Věnce jsem začala poprvé tvořit s Adventem. A pak to šlo tak nějak postupně. Chtěla jsem nejen adventní věnec na stůl, ale také na dveře.
Mám jeden oblíbený obchod v Praze, kde strávím klidně 2 hodiny:-) A kam jsem chodila pro své potřebné tvořivé "věcičky", protože miluju mimo malování i tvořit dekorace pro svůj domov a také ráda tvořím pro druhé.
Jsem blažená, když mohu vymyslet barevnou kompozici přesně pro jednotlivé roční období a spojit to s barvami, které má zákazník rád.
Vyrábět vlastnoruční přání si mě našlo před 23 lety v Holandsku, kde jsem v té době žila. Zasvětily mě do této relaxační činnosti 2 mladé slečny (Sophie a Nicoline), které jsem hlídala než jsem měla pracovní vízum. Byla jsem nadšená, když jsem zjistila, že i 90ti leté stařenky tímto tráví svůj čas (pokud zrovna nejsou na kole:).
Pak jsem následovala samostudium různých technik: 3D obrázky pomocí stříhání a vrstvení, práce s látkou, embossing, vyšívací přáníčka.
Nejpropracovanější technika byla práce s pergamenem. Velmi detailní práce pomocí mnoha speciálních nástrojů. Hotová přání připomínají krajku.